Rok založení 1929 jako odbor ledního hokeje při Viktorii Plzeň. 
Změny názvu: 1948 – Sokol Plzeň IV, 1953 – Leninovy závody, 
1952 – Spartak Plzeň, 1965 – Škoda Plzeň, 1994 – HC Interconex Plzeň,
 1995 – HC ZKZ Plzeň, 1997 – HC Keramika Plzeň,
 2003 - HC Lasselsberger Plzeň, 2009 - HC PLZEŇ 1929 
 
Původně se v Plzni hrál bandy hokej. V roce 1909 byl ustaven klub Union, 
jehož prvními soupeři byli hokejisté Strakonic a Písku. 1917 byla založena 
Česká sportovní společnost (ČSS), jejíž součástí byl i odbor ledního 
hokeje; další hokejové kluby byly v Plzni zakládány po roce 1919 – 
SK Smíchov Plzeň, Český lev a I. ČLTK Plzeň; roku 1919 byla založena 
západočeská župa. O deset let později (1929) vznikl také Studentský 
klub Střelnice, ČKV a rovněž odbor ledního hokeje při Viktorii Plzeň, 
jehož založení je dnes považováno úplný počátek klubu, který se dnes 
jmenuje HC Keramika Plzeň. Jména jako Průcha, Šalda, Binder, Diviš, 
Čechura, kteří byli plzeňskými průkopníky, jsou dnes již minulostí. 
Do r. 1949 hrál klub pod jménem Sokol Plzeň IV I. A třídu a tehdejší borci 
Plochý, Volráb, Liškové, Švajner nebo Nekola jsou už známější. 
V roce 1949 vstupuje ZSJ Škoda do oblastní soutěže a tím dochází 
k výraznému mezníku pro plzeňský hokej. Na bývalém Dobytčím trhu je 
11.2.1950 zápasem s Prešovem otevřen zimní stadion s umělou ledovou 
plochou. Jen krůček pak chyběl k postupu do ligy. Ten se podařil v roce 
1951. Mezi aktéry nacházíme např. tato jména: Vybíral, Trhlík, Šmat, 
Havlíček, Petr, Krauz, Radič, Brand, Šašek a další hráči (Vinš, Kletečka, 
Václav, Kuba, Jonák, Pavlíček, Jedlička) a s nimi nové úspěchy. 
Po postupu Plzně do nejvyšší soutěže do klubu přešli nejlepší hokejisté 
z nedalekého Holoubkova, který byl tehdy velkým konkurentem Sokola 
Plzeň. Ten nejvýraznější se stal v sezóně 1956-57 v podobě 3. Místa a 
startu reprezentantů Sventeka, Vinše, Václava a Šaška na MS v Moskvě. 
Cesta vzhůru byla nastartována a další dvě sezóny do Plzně přinesly dvě 
druhá místa, v té době dres se lvíčkem oblékali také např. Haber, Šmat, 
Schwach, Táflík, Štogr a další. 
Zákonitý útlum, který následoval, vyvrcholil sestupem v roce 1966. 
Dlouhá tři léta poté probíhala nejen přestavba mužstva, ale i stadionu. 
13. března 1969 vítá Plzeň znovu I. ligu- už pod střechou. O úspěch se 
snaží též nová generace hokejistů z Jihlavy. Také z dalších míst se vracejí 
odchovanci jako Hovora, Trachta, Bednář, Neubauer, Huml, Jonák a s nimi 
přicházejí další z plzeňské líhně- např. Ebermann, Kajkl a Sýkora. Po dvou 
letech sice přichází poměrně zbytečný sestup, ale rok nato je liga opět 
v Plzni, a to nadlouho. 
Do roku 1978 brázdí plzeňský koráb ligovou hladinu se střídavými úspěchy. 
Pád přichází až po prohře v památném zápasu s Trenčínem v Brně, kdy 
rozhodla po nastavení až 17. série trestných střílení. Po návratu za rok se 
tým HC Škoda Plzeň drží v lize až do současnosti.
První sezónu po návratu zakončila Plzeň na 9. místě, o rok později končí 
pouze o skóre před posledním Slovanem Bratislava. V sezóně 1981-82 si 
Plzeň polepšila pouze v tom, že před posledním (tentokrát jím byla Dukla 
Trenčín) měla „komfortní“ náskok již dvou bodů. Nepříliš úspěšná léta 
dokazuje i sezóna 1982-83 (9. místo), následující rok dokonce Plzeň 
obhajovala extraligovou příslušnost v baráži. Ani sezóna 1984-85 
nepřinesla zlepšení, na posledních třech místech se srovnaly Slovan 
Bratislava, Plzeň a Vítkovice, všichni shodně 33 bodů. O ligu níž putovali 
Ostravané.
Play-off se fanoušci v Plzni dočkali až v sezóně 1985-86, sedmé místo 
nasměrovalo Plzeň na Litvínov, ovšem ten výhrou 3:0 na zápasy a celkovým skóre 24:14 nedal Plzni šanci. Sezóny 1986-87 a 1987-88 Plzeň opět operovala v dolních patrech tabulky, oživení znamenal až ročník 1988-89, v základní části obsadili Západočeši 4. místo, ale nevzládnuté čtvrtfinále s Košicemi (0:3) odsoudilo Plzeň k bojů o 5. až 8. místo. Konečný výsledek bylo sedmé místo. Neúspěšná 80. léta dokreslilo 10. místo v sezóně 1989-90. 
Na počátku 90. let přišly přeci jen světlejší sezóny. Sezónu 1990-91 Plzeň 
končí po základní části na 5. místě, ale v cestě přes čtvrtfinále opět stojí 
Košice. V sezóně 1991-92 však Plzeň na pozadí velkých celospolečenských 
změn prožila jeden ze svých doposud největších úspěchů. S vycházející 
hvězdou Martina Straky se Plzeňáci prokousali do finále proti Trenčínu, 
oslavy vítězství v semifinále skončily již legendárním ohněm na plzeňském 
stadionu. V dresu Trenčína řádila další budoucí hvězda, Žigmund Pálffy. 
Hráči slovenského týmu vyhráli v sérii 3:1 a oddálili plzeňský sen o titulu. 
I finále se vrylo do paměti neobvyklou situací, „plzeňský“ rozhodčí Lípa 
neuznal jinak regulérní gól Plzně kvůli druhému puku na trenčínském ledě 
vhozeném některým z diváků. 
Úspěch předznamenal hluboký pád, v následující sezóně Plzeň končí po 
základní části na posledním místě, sezóna 1993-94 přinesla mírné zlepšení 
a posun na 9. místo. V boji o udržení Plzeň přehrála Jindřichův Hradec, 
jenž nakonec v prolínací soutěži spadl o patro níž. Další sezóna (1994-95) 
přinesla posun do vyšších pater a návrat do play-off. Po základní části 
končí Plzeň na 5. místě, ovšem ve čtvrtfinále je nad síly Plzeňanů pozdější 
finalista ze Zlína (0:3 na zápasy). V sezóně 1995-96 se Plzeň vrátila mimo 
vody play-off, 11. místo po základní části sice neznamenalo starosti v 
prolínací soutěži, ale ani boje o titul. 
Stejného postavení dosáhli Plzeňané i v další sezóně, kdy se počet zápasů 
v extralize zvýšil na 52. Celkový bodový zisk nestačil na play-off, do 
baráže však putovaly Jihlava s Opavou. V létě 1997 se ovšem Plzni povedl 
přestup, který určil následující sezóny, do plzeňského dresu se oblékl 
Dušan Salfický. Hned v první sezóně se výraznou měrou podílel na 5. místě 
po základní části. Jenže, přišlo čtvrtfinále se Spartou a další okamžik 
plzeňské hokejové historie, který si dobře pamatují nejenom plzeňští 
fanoušci. Plzeň mj. s Jaroslavem Bednářem v sestavě statečně vzdorovala 
silné Spartě. Za stavu 2:1 na zápasy pro Západočechy se 4. zápas řítil do 
prodloužení, když pár chvil před koncem vyslal nevinný puk do útočného 
pásma Jaroslav Kverka. Ve snaze puk zachytit si málo vídaným způsobem 
Salfický před šokovaným obecenstem vstřelil vlastní gól. V pátém zápase 
demoralizovaní Plzeňáci prohráli ve vyprodané Sportovní hale 4:1 a dál šla 
Sparta. 
O rok později Plzeň zakončila základní část na šestém místě a ve 
čtvrtfinále na ni číhal Třinec. Série hraná na tři výhry dospěla do pátého 
utkání a stejného výsledku jako před rokem, 4:1 pro soupeře. Sotva emoce 
vychladly, utkala se Plzeň s Třincem opět, opět ve čtvrtfinále, tentokráte 
sezóny 1999-00. Západočeši přivezli z Moravy jednu výhru a doma mohli 
rozhodnout. První utkání zvládli málo vídaným debaklem 9:0. O den později 
však tahal dlouho za delší konec Třinec, za stavu 2:3 pro hosty se blížil 
konec, když zaúřadoval útok Špaňhel-Straka-Sedlák a prvně jmenovaný 
srovnal. V penaltovém rozstřelu rozhodli plzeňští obránci. Po Josefu 
Řezníčkovi dostal plzeňský stadion do varu Petr Kadlec, hostující ze 
Slavie. Semifinále mělo silný náboj, Plzeň narazila na Vsetín, který 
v sezóně čtyřikrát porazila. Vsetín neskrýval své antipatie vůči Plzni, 
s níž jako jedinou měl zápornou bilanci. Ale semifinále zkušení Valaši 
zvládli, výsledky 2:0, 3:2 a 3:2 se prohnali do finále. Plzeňským katem se 
stal Jan Tomajko, autor tří vítězných gólů. 
Sezóna 2000-01 již tolik radosti nenabídla, Plzeň končí na 10. místě po 
základní části, po sezóně ji navíc opouští gólman Dušan Salfický, jenž se 
vydává na zkušenou do zámoří. Plzeň si jako náhradu vyhlédla Miroslava 
Šimonoviče. Reprezentační gólman Slovenska ovšem svoji roli psychicky 
neunáší, po nadějném začátku dostává laciné góly a nahrazuje jej 
matador Libor Barta. Ze suterénu tabulky se Plzeň nakonec vyšvihne na 
čtvrté místo! To již v plzeňském dresu operuje Radek Duda, který se 
postará o emoce v následném čtvrtfinále, v němž Plzeň kříží hokejky s 
Vítkovicemi. Plzeňáci podlehli pozdějšímu finalistovi 2:4 na zápasy, na 
Moravě utrpěli debakl 9:1. 
Sezónu 2002-03 si také budou Západočeši pamatovat jako neúspěšnou, 
konečné 9. místo znamenalo klidný závěr sezóny, po všech směrech. V létě 
2003 přišly revoluční změny ve vedení, v průběhu sezóny se podařilo 
doslova přestupová bomba, která hokejovou veřejnost šokovala. 
Plzeň získala ze Slavie gólmana Romana Málka. Přestup zapůsobil jak 
kouzelný proutek. Klub s pouze teoretickou šancí na postup vybojoval v 
posledním kole play-off výhrou 5:0 nad Kladnem a šel na Pardubice. 
V památné sérii rozhodl poslední sedmý zápas, který Plzeň zvládla vysokou 
výhrou 5:1 na pardubickém ledě. V semifinále proti pozdějšímu mistrovi ze 
Zlína Západočeši neměli příliš šancí a podlehli 1:4 na zápasy. 
Po nadšení přišly léta deziluze. Zajímavost sezóny 2004-05 sice byla 
zaručena stávkou NHL, která do plzeňského dresu přivedla Martina 
Straku, Jaroslava Špačka, Martina Cibáka, Jasona Marshalla, do rodné 
Plzně se vrátil Pavel Trnka, ale play-off se Plzeň nedočkala. Rozhodly 
vzájemné zápasy s Litvínovem. Na sezóny 2005-06 a 2006-07 
Plzeň nebude vzpomínat vůbec v dobrém. 11. a 13. místo byly velkým 
zklamáním pro natěšené fanoušky, závěr sezóny Západočeši dohrávali i 
bez některých opor hostujících v jiných týmech. Mírná náplast přišla v 
sezóně 2007-08, kdy Plzeň proklouzla do předkola play-off, ale podlehla 
1:3 na zápasy Kladnu a čtyři roky za sebou jí tak zůstaly zavřeny brány 
play-off. 
Léto 2008 přineslo po pěti letech další velké změny. Ze zámoří se 
definitivně vrátil nejslavnější odchovanec Plzně – Martin Straka. 
A nikoli jen jako hráč, ale též jako generální manažer a posléze prezident 
klubu. Pod vedením nového kapitána Plzeň končí sedmá po základní části, 
v předkole play-off poráží 3:2 na zápasy starý známý Třinec. A po pěti 
letech naráží ve čtvrtfinále na Pardubice. Série měla v podstatě podobný 
průběh, který rozhodl sedmý duel, jehož dramatičnost se s předchozí 
sérií srovnat ovšem nedá. Za stavu 3:3 zápas dospěl do prodloužení, 
které rozhodl v 87. minutě zápasu zlatým gólem Martin Adamský. Do 
semifinále s obhájcem titulu Slavií Praha vlétla Plzeň jak utržený vagón 
a první duel ovládla 6:0. Ve druhém neudržela nadějné vedení a po 
nezvládnutých domácích zápasech odjížděla na Slavii za stavu 1:3. 
V pátém zápase byly sepsány další nezapomenutelné okamžiky plzeňské 
hokejové historie. Západočeši ztráceli již v poměru 1:4, ale dokázali 
srovnat. Slávisté se opět dostali do vedení, ale Martin Straka dokázal 
sekundu před koncem zápasu vyrovnat. V nájezdech ovšem zvítězili 
Slávisté, Plzeň v sestavě Vostřák-Straka-Vlasák nezaznamenala ani jeden 
gól. Přesto bylo a je 4. místo velikým úspěchem…
 
ÚSPĚCHY
V žákovské a dorostenecké kategorii byl HC Škoda Plzeň 
několikanásobným přeborníkem ČSSR.
V letech 1958 a 1959 se HC Spartak Plzeň (předchůdce HC Škoda Plzeň, 
HC Interconex Plzeň, HC ZKZ Plzeň a HC Keramika Plzeň) stal 
vicemistrem ČSSR.
V roce 1992 se HC Škoda Plzeň stal vicemistrem ČSFR. 
V roce 2000 obsadil HC Keramika Plzeň 3. místo v české extralize.
V roce 2004 a 2009 obsadil HC Lasselsberger Plzeň 4. místo v české 
extralize.
 
TRENÉŘI A ASISTENTI
1991-92: Karel Pražák, Jiří Neubauer
         Marek Sýkora, Karel Trachta, Jaroslav Pitner
1992-93: Marek Sýkora, Václav Ruprecht
         Eduard Novák
1993-94: Pavel Soudský, Vladimír Bednář, Radek Kampf
         Vladimír Bednář, Jindřich Setikovský, Josef Hovora
1994-95: Karel Trachta, Jindřich Setikovský
1995-96: Karel Trachta, Jindřich Setikovský
         Bohuslav Ebermann, Zdeněk Haber
1996-97: Bohuslav Ebermann, Radim Rulík
         Marek Sýkora, Radim Rulík
1997-98: Marek Sýkora, Radim Rulík
1998-99: Marek Sýkora, Radim Rulík
1999-00: Marek Sýkora, Radim Rulík
2000-01: Marek Sýkora, Radim Rulík
         Marek Sýkora, František Černý
2001-02: Jaroslav Liška a František Černý
         Richard Farda, Milan Razým a Radek Kampf
2002-03: Richard Farda, Milan Razým, Radek Kampf
         Karel Trachta, Milan Razým, Radek Kampf
2003-04: Rostislav Čada, Miroslav Přerost
         Miroslav Přerost, Jiří Kučera
2004-05: Miroslav Přerost, Jiří Kučera
         Jiří Neubauer, Ivan Vlček
2005-06: Marek Sýkora, Radim Rulík, Radek Kampf
2006-07: Marek Sýkora, Radek Kampf
         Jiří Kučera, František Černý
2007-08: Jiří Kučera, František Černý
         Miloslav Hořava, Radim Rulík
2008-09: Pavel Hynek, Milan Razým     
2009-10: Marian Jelínek, Milan Razým